Trump zmáčkl červené tlačítko

Představte si, že máte na stole v Bílém domě červené tlačítko s názvem „vyvolat chaos v globální ekonomice“. Dlouho z něj nemůžete spustit oči, a tak ho dne 2. dubna 2025 zmáčknete. Puf…chaos.

Co se stalo, řečeno stravitelně: Prezident Donald Trump ve zmíněný den postavil mezi americkou ekonomiku a zbytek světa vysokou celní zeď. A akciové trhy zažily nejhorší týden od Covidu v roce 2020.

Když se podíváme na poslední dva burzovní dny v USA, tedy na čtvrtek a pátek, vypadá to takto:

Zdroj: The Wall Street Journal

Díváme se na 10% pokles během pouhých dvou dnů. Slušná volatilita.

Přitom některé segmenty amerického akciového trhu už jsou v medvědím pásmu – tzn. ze svého vrcholu poklesly o víc než 20 %. Konkrétně se jedná o technologie, finance a small caps. Tedy sektory, které jsou velmi citlivé na hospodářskou recesi.
A právě jejího příchodu se investoři obávají.

Co konkrétně si Trump pro zbytek světa připravil? Takzvaná reciproční cla, viz následující grafika.

Prosím, modrého sloupce s procenty si nevšímejme. To jsou nesmyslná čísla, za které by se styděl každý, kdo měl na škole byť jen úvod do makroekonomie.

Bohužel, na základě těchto smyšlených čísel uvalil Trump cla na zbytek světa. Ti „nejšťastnější“ obdrželi 10 %. Na Evropskou unii se má uplatnit 20 %. Na Čínu 34 %. A třeba na takový Vietnam příšerných 46 %.

Trumpova administrativa si od nových cel slibuje narovnání obchodní bilance, zvýšení příjmů federálního rozpočtu a návrat průmyslové výroby do Spojených států.

Co s těmi teniskami

Nesmyslnost Trumpovy politiky dobře ukazuje příklad americké firmy Nike. Ta své tenisky vyrábí v Asii, například ve zmíněném Vietnamu. Samozřejmě z velmi dobrých důvodů. Náklady na výrobu jsou zde mnohem nižší než ve Spojených státech nebo v Evropě.

Takže co má Nike dělat?

1. Může vrátit výrobu do USA, čímž se vyhne clům. Jenže v takovém případě bude firma krvácet na vyšších nákladech. A nabízí se nepříjemné otázky. Najde vůbec Nike v USA dostatek pracovní síly? Země má (v tuto chvíli) velice nízkou nezaměstnanost, a navíc Trump hodlá zatočit s migranty. A budou Američané vůbec ochotni vyrábět tenisky? Nechtěli by třeba spíš pracovat na Wall Street? Nebo vyvíjet AI v nějaké technologické firmě?  
2. Nike může zůstat v Asii, kde bude pro změnu krvácet na clech. Může se pokusit přesunout výrobu do jiné země, na kterou Trump třeba zapomněl. Jenže tu může americký prezident zdanit také…a firma jen vyhodí peníze oknem.

Tak jako tak, pokud budou mít cla trvalejší charakter, bude muset Nike zvýšit ceny tenisek, aby se nedostal do finančních problémů. Trumpovo obchodní válčení tak nakonec zaplatí spotřebitel.

Je jasné, že cla jsou škodlivá jak pro firmy, tak pro spotřebitele. Zvyšují inflaci, zpomalují inovace i hospodářský růst. Tudy cesta nevede.

A teď ta dobrá zpráva z úvodu.

Firmy se přizpůsobí

Firemní sféra Trumpa ustojí. Ustála globální finanční krizi z let 2007 až 2009. Ustála následnou evropskou dluhovou krizi. Přečkala pandemii Covidu. Přežila i energetickou krizi spojenou s ruskou agresí vůči Ukrajině.

A přežije i chaotického Trumpa. Byť zřejmě za cenu vysokých nákladů a nepříjemné volatility.

Bohužel, Trump se po návratu do Bílého domu obklopil samými Yes-Meny. Historie nám přitom poskytuje celou řadu odstrašujících příkladů. Jednoduše řečeno, když se lídr, ať už politický nebo byznysový, obklopí yes-meny, zpravidla směřuje k průšvihu. Zeptejte se Putina, kterého všichni ujišťovali, že Ukrajinu vyřídí za tři dny! Ale děje se to i v byznysu, například v takové Tesle. Jak se říká, císař je nahý, ale nikdo se neodváží mu to říct.

Otázka je, jestli se v Trump týmu objeví nějaký člověk s integritou a odvahou, který „císaři“ řekne, že obehnání Spojených států vysokou celní zdí nepovede ani k většímu blahobytu, ani větší stabilitě USA, potažmo celého světa. S pravděpodobností asi tak 100 procent. Doufejme, že se takový člověk objeví spíš dřív než později. A že mu prezident bude naslouchat.

Každopádně Donald miluje dohody, které může prodat svému MAGA davu. Takže je dost možné, že v dohledné době začne od vysokých cel ustupovat. V opačném případě můžeme předpokládat, že Trumpa v určitém momentu dožene ekonomická (či tržní) realita. A to bude zároveň moment, kdy se Amerika vrátí k racionálnější politice.

Pevní a roztřesení

André Kostolany, investiční velikán, který svůj život zasvětil burze, kdysi rozdělil investory na pevné a roztřesené.

Pevní investoři mají v první řadě charakter potřebný k dosažení investičního úspěchu. Občasnou vysokou volatilitu berou jako součást hry a příležitost k levnějším nákupům. Naproti tomu roztřesení investoři zpravidla utíkají z trhu při každém větším problému. A následně se na něj buď nevrátí vůbec, nebo se vrátí, ale příliš pozdě.

Při pohledu na současný vývoj je jasné, že se pevným investorům v těchto dnech otevírá možnost výhodnějších nákupů. Některé segmenty akciového trhu už jsou níž o víc než 20 %. A slevy mohou být ještě zajímavější.

Jisté je to, že roztřesený investor, který teď akciový trh opustí, aby se vrátil „za lepšího počasí“, s obrovskou pravděpodobností neuspěje. Až se totiž mraky rozestoupí, budou ceny akcií už dávno mnohem výše. Akciové trhy takovým způsobem fungují už pár set let.